Články za rok 2016

Včera jsme se s Katkou domluvily, že se dneska před desátou sejdeme. Po desáté jsem u ní jako na koni a snídáme vločkovou kaši s ovocem. A potom se jdeme projít do míst, která máme fotit jako cvičení do fotky. Protože to máme nahrát do následujícího týdne, musím použít fotky z telefonu. Ale něco málo stejně fotím i na film. Už s ním vůbec tak nešetřím jako na začátku. Musím si v Německu nakoupit zásoby. Cestou zpět ke Katce se zastavujeme v obchodě a… Celý článek ›

Vstát, nasnídat se, pověsit prádlo, do školy. Fotografia per l'architettura. Většinu přednášky koukáme na katalog z výstavy fotek, na které jsem byla loni ve Stockholmu. Musím se kouknout na všechny ty fotografy a fakt si to zapamatovat. Teď je mi to jen povědomé. Po přednášce se bavím s profesorem Giovannim o svém fotoprojektu a zjišťuju, že si vlastně téma závěrečného projektu nevybíráme my, ale že nám ho asi za dva týdny zadá on. Nevadí. Stejně mě to… Celý článek ›

Je úplně nádherné počasí. Moc se mi nechce na celodenní přednášku… Ale na příští lekci Contemporary Art nebudu (protože budu domaaaa!), takže vstávám, snídám, pospíchám a dobře dělám. Dneska je to docela zábava - Hermann nám ukazuje svou práci. A některé věci jsou fakt zábavné.Před dvanáctou si musím udělat pauzu a jít si vyzvednout Policard, kartičku, se kterou můžu vstoupit do knihovny. Kancelář, kde je vydávají, má otevřeno jen od 9:30 do… Celý článek ›

Všechno nejlepší k narozeninám, Bíbo! Je pondělí a je mi 23. Jako první mi přál Honzík, někdy v noci, a já se teda budu řídit jeho radou - že mám mít hezký narozeniny. Tak jo teda. Takže za prvé - je potřeba se dobře vyspat. Za druhé - je potřeba se dobře nasnídat (müsli s čerstvými jahodami a káva). Za třetí - je potřeba se válet (a dopsat u toho blog). Pak je nejvyšší čas vydat se do školy na (bohužel dost hodně nudnou) přednášku o památkách.… Celý článek ›

Včera večer začalo pršet. A prší pořád. A když prší a je neděle, tak se může spát. Takže spím. Asi do poledne. Pak snídám müsli s mlékem a čerstvými jahodami. A čtu si. A konečně se pořádně pouštím do dopisování blogu. A že to teda trvá! Proč jsme toho v té Florencii dělaly tolik? Tahleta činnosti mi vydrží až do pěti. A abych pořád nebyla v doupěti, a protože už neprší, jdu běhat. Neuvěřitelné. Tři kilometry. Běží se mi celkem dobře.… Celý článek ›

Ještě že jsme včera nikam nešly. To bychom dneska vůbec nevstaly. Už i tak samozřejmě odkládáme budíky. Ale vstává se pěkně, když je venku to modré nebe a tak. Snídáme a vyrážíme na komentovanou prohlídku severozápadní části města. Provázím já. Jdeme totiž přes to území s novými budovami a mrakodrapy, kde to znám (chodím sem přece běhat). Zastavujeme se v Muji obchodě, aby si Magda pořídila zásoby a peráčnik na zásoby. Pak si dáváme kafe a… Celý článek ›

Nastavila jsem si budík na 5, abych ještě něco udělala do aťáku. Hahaha. Je vůbec zázrak, že se nakonec sama od sebe budím v 8, což je tak akorát na to, abychom se obě zvládly vypravit z bytu v devět. Magdu posílám do Prady a jdu do školy. Se zpožděním a se špatným svědomím, že toho na prezentace nemám dost. Hahaha podruhé. Jednak je nás tu teprv polovina a pak taky - udělala jsem toho asi nejvíc z celé skupinky. Například Iro měla všechny naše výstupy… Celý článek ›

Dopoledne zase něco dělám do školy, odpoledne jsem ve škole a taky něco dělám a nejsme na tom moc dobře teda. Ale už nechci nic dělat! V letadle do Milána je totiž Magdalenka! Jupí! Po škole jdu na nákup nějakých dobrých věcí a pak rovnou na nádraží, kam přijíždí autobusem moje drahá návštěva. Jdeme domů a povídáme si, jako bychom se aspoň dva měsíce neviděly. Což je taky pravda! Chystáme si salát z polníčku s rajčaty, cibulí, avokádem,… Celý článek ›

Achjo skončily mi prázdniny. Do teď pro mě bylo Miláno únik od povinností. Ale z Florencie jsem se sem vracela za povinnostmi. Takže dneska trávím celý den střídavě prací do ateliéru a odhodláváním se k ní. Vlastně se vážně nic jiného neděje. Tak to mám ty středy nějaké krátké. Celý článek ›

Budík zvoní v sedm. Ale to je třetí výletový den vážně nemožný čas na vstávání. Takže ho 45 minut odkládáme, pak sprcha, snídaně a jdeme na autobus. Zpět z lesů do civilizace.Dokonce si pro jistotu kupujeme jízdenky na autobus. Naše první kroky směřují do katedrály Santa Maria del Fiore. Zvenčí zdobená mramorová stavba, uvnitř prostý krásný prostor. A největší kupole na světě. Je to krása. Až na ty lidi. V podzemí katedrály je archeologické muzeum,… Celý článek ›