Hledání ztraceného času

Včera jsme se s Katkou domluvily, že se dneska před desátou sejdeme. Po desáté jsem u ní jako na koni a snídáme vločkovou kaši s ovocem. A potom se jdeme projít do míst, která máme fotit jako cvičení do fotky. Protože to máme nahrát do následujícího týdne, musím použít fotky z telefonu. Ale něco málo stejně fotím i na film. Už s ním vůbec tak nešetřím jako na začátku. Musím si v Německu nakoupit zásoby. Cestou zpět ke Katce se zastavujeme v obchodě a dokupujeme vše potřebné k plánovanému obědu.

Vaříme si italské risotto - na cibulce, s bujónem, bílým vínem a parmazánem. A k tomu restovanou dýni a cuketu a pak ještě další víno a další parmazán. Je to výborné. Já bych asi fakt mohla žít z toho dobrého jídla. Jako nejen že člověk potřebuje jíst, ale že mě to fakt baví a prostě naplňuje. Dobrý oběd se musí samozřejmě zakončit dezertem. A tím může být i takový ten puding za 10 korun, protože občas má na to chuť každý. A k tomu kafe.

Pak jedeme obě do školy. Máme v ateliéru "working activities", což dnes spočívá v tom, že hledáme mapy zpracovávaných míst a hlavně se bavíme o výletě do Německa. Vyprávím jim, jak jsem si báječně koupila letenku místo do Hamburgu do Berlína. No všechny tím pobavím. A asi tři minuty na to si Benedetta koupí letenku sice do správného města, ale o den později :D má přiletět asi půl hodiny po tom, co nasedáme do vlaku do Berlína. Sranda. Asi to bude ještě zábava tenhleten výlet. Ještě chvíli se tváříme, že něco děláme, a pak to rozpouštíme a jdeme domů. Cestou na metro volám rodičům, až je z toho nakonec hodinový rozhovor. Už se těším domů!

Zase je krásně, takže si jdu s knihou a jahodami sednout na terasu a čtu si až do osmi. Pak si chystám salát a vařím oběd na zítřek, večeřím a ještě chvíli pokračuju ve čtení. Rezervuju si hostel v Hamburgu, dopisuju blog, koukám na nějakou architekturu a pak už mě přemáhá únava.