Články za měsíc Březen 2016

Tak jsem si říkala, že když jsem toho teď psala tolik, musíte už být přesyceni. Takže jsem se rozhodla, že abych dnes nic nepsala, nebudu taky nic dělat. Dospávám tedy únavu z cesty a pak se vlastně celý den válím v posteli. Venku je stejně docela ošklivě a myslím, že si to po tak vydatném turistování zasloužím. Akorát peru prádlo, vařím řepu, píšu blog a flákám se. Jo a taky jsem si vybarvila obrázek. Celý článek ›

Vstávám, balím se, snídani si beru s sebou a mířím na nádraží. Zuzka mě jde doprovodit na autobus, loučíme se ve dveřích a já teda jedu. Na nádraží si už zkušeně kupuju jízdenku v automatu a taky kafe v kavárnici a spěchám na vlak. Docela se vlastně těším na výlet jen tak sama. Do Bologne přijíždím před jedenáctou. A zase mě čeká cesta z nádraží na jih do centra. Procházím nekonečnou řadou podloubí se samými obchody. Na druhé straně vidím… Celý článek ›

Takže si spíme, spíme, budík na půl devátou… a pak se probudíme o hodinu později. Máme 45 minut na snídani a sprchu a všechno, ale stíháme a vycházíme na nádraží. Dokonce ani neběžíme jako včera. Kupujeme lístky do Padovy, kafe do kelímku a vyrážíme. Tuhle cestu už známe zpaměti - šly jsme tudy k Pádu, jely do Monselice, ale dneska se vezeme ještě dál. Anička už má s sebou všechny věci, večer odjíždí autobusem z Padovy domů. Cestou si čteme něco o… Celý článek ›

Posouvá se čas. Takže přesto, že spíme jen do desíti, vstáváme ve skutečnosti až jedenáct. Máme naplánovaný výlet vlakem do Monselice. No a jeden nám jel před čtvrt hodinou a druhý skoro za dvě. Zuzka musí šetřit nohu a vůbec celé své chatrné zdraví, takže se necháváme dovézt přímo do tohoto městečka. Je tu docela mrtvo, ale hezky. Touláme se uličkami, občas nakoukneme do nějakého kostelíka.Postupně přibývají turisti, ale pořád je to takové… Celý článek ›

Ráno nás probouzí sluníčko. Svítí oknem přímo do postele. Docela nám to trvá, než se vyhrabeme. Nojo, tři holky, jedna koupelna... Snídáme jogurty a sušenky a někdy před polednem konečně vyrážíme. Procházíme centrem Ferrary. Přes den je teda ještě krásnější než včera při příjezdu. Město je napsané na seznamu UNESCO a právem. Skoro začínám litovat, že jsem si s sebou nevzala další film. Ve městě jsou dnes trhy. No a abych se utěšila po včerejší… Celý článek ›

Tak dneska se chystám na výlet do Ferrary. Abych si měla do čeho sbalit věci, vstávám ráno docela rozumně a jedu do centra koupit si do Pull and Bear batůžek. Takový hezký, vínově červený. Mám z něj radost. A snad se mi tam vše vejde.Doma si chvíli uklízím a pak se konečně!!! spojuju s Honzou přes skype. To je radosti. Vážně. S internetem jsem úplně jiný člověk. Můžu komunikovat se světem. Neuvěřitelné. Pak už máme oba hrozný hlad a já se musím pomalu… Celý článek ›

Už jsem tady měsíc! Letí to. Ani mi to tak nepřijde. Půlku z tohoto výročního dne prospím a vstávám až v poledne. Pak dělám něco do školy a pak zas nedělám nic a pak, asi ve 3, přichází pánové s internetem. Gala je v práci, tak to zůstává na mě. Pánové anglicky nemluví vůbec, ale nakonec se nějak ruce - nohy domluvíme. Sedám si zpátky k práci do školy (poprvé u stolu) a oni něco dělají v kuchyni. Před pátou mě přepadá strašný hlad, tak si jdu… Celý článek ›

Vstávám, snídám a jdu do školy. Trochu pozdě. Ale přednáška začíná ještě později. Sedám si vedle Katky, aby se mi občas dostalo překladu a snažím se z italského přednesu a anglických prezentací taky pochytit co nejvíc. Koukáme se pak na videa ze stránky kogonada.com. Doporučuju. Takové věci o filmu. Po přednášce si jdu koupit oběd do Carrefouru (včera jsem byla líná si cokoliv připravit a ráno jsem to samozřejmě nestihla). Dávám si salát s tuňákem a… Celý článek ›

Ještě že jsem se včera přemohla a připravila jsem si oběd na dnešní den (kuskus, tymián, avokádo, tuňák, cibule). To by se mi ráno nechtělo. Máme zas s Galou trochu problém se prostřídat v koupelně. Ale nakonec přicházím do školy na čas. Dnes mám celodenní přednášku o Současném umění. Musím říct, že minule mě to teda bavilo podstatně víc. Hermann se snaží o skupinovou diskuzi, ale v 50ti lidech to prostě moc nejde. Promítáme si fotky umění ve… Celý článek ›

Probouzím se, je prý 7:40. No ale mně se zdálo, že už jsem odložila několik budíků nastavených na čtvrtnedevátou. Jsem hrozně zmatená. Ale světlo na protějším domě je jen úplně nahoře nahoře, tak si ten telefon asi nevymýšlí. Ještě spím a spím a pak opravdu odkládám hodně těch budíků a zaspávačka. Otvírám třetí krabici myslíků. To znamená, že už jsem tady fakt dlouho. Po snídaní vyrážím směrem k Porta Nuova, kde máme sraz se Zuzkou. Té se… Celý článek ›