Články za rok 2016

Benedetta odchází v 5, Australani přicházejí v 7, já vstávám v 8, odcházím po 9, jedu na ZOB a v 10 už sedím v autobuse do Prahy. Koukám na Rush, čtu Fabriku, poslouchám jazz, jsem jako na trní. Florenc, Honzík s tulipánem, vypadá nějak jinak a já prý taky, jdeme domů, dárek k narozeninám (jupí těším se! Tel Aviv, Jeruzalém, Mrtvé moře - parááááda!), salát, nákup, bagety a kafe, Šunovi a Míša s Káčou pečou dorty, chystáme lilky, Magda, Pepča, Honza… Celý článek ›

V 7:30 přichází ti tři domů, v 9 vstávám, chci jet na kole (mohla bych si půjčit Tomovo), ale nemám jak snížit sedlo, jdu na metro, zastavuju na blešáku (kupuju porcelánovou konvičku a 4 stojánky na vajíčka),jedu do Hamburger Bahnhof Galeriejsou tu super věci - Die Schwarze Jahren - umění v Německu v období 2. sv. v.; stálá sbírka - Warhol, Kiefer (tohle je Kiefer) Manifesto (13 manifestů umění a architektury, každý hraje Cate Blanchett jako jinou roli v jiném… Celý článek ›

Pátek třináctého, Tomáš odjíždí, dlouho se dostáváme z bytu, 25 minut zpoždění na sraz u Brandenburské brány, cestou kafe překápko a fakt dobrý croissant, od brány jdem k památníku holokaustu od Eisenmanna,nudná skupinová procházka, ve 12 se odpojujjem (já, Benedetta, Erik, Danny), kupujem asijské jídlo, sedáme na několik hodin do parku (teda spíš na trávu. Dříve tady byla Berlínská zeď, pak to celé nezastavěli, ale vytvořili tady takový veřejný… Celý článek ›

Odkládám budík, sprcha, kafe, batoh do skříňky, potkávám se s Erikem, jdeme na sraz, snídaně - Tchibo bábovka, 25 minut čekáme na ostatní, hodinu a půl vydržím se skupinou, jdeme k Chille Housea do starého přístavu,zastavujeme každých 15 metrů, odpojuju se. Herzog de Meuron (nejpředraženější barák na světě - z původních 75 milionů eur na 750),kupuju si housku s pepřovým salámem a fritz limo, svačím na schodech s výhledem na drahou koncertní halu a na… Celý článek ›

Skoro zaspávám, ještě že mám Honzíka a budí mě, mám pocit, jako bych se stěhovala, cestou na nádraží kafe a italská konverzace, leje jako z konve, autobusem na Bergamo, letím z Gate A14, což je v takové přístavbě, čtu Fabriku od Kateřiny Tučkové, v letadle německé dítě gas-gas-gas-fullen gas! Letíme, dřímu, tvrdé přistání v Berlíně. Protože jsem měla doletět do Hamburgu, dávám si aspoň hamburger s avokádem (a je to moc dobré), neumím se přehodit… Celý článek ›

Vstávám rozumně, pracuju do školy, odpoledne těstoviny s cuketou, rajčaty a pestem, večer ke Katarině na kafe a pro vytištěné letenky, na nákup, telefon s rodiči, dokončuju školu, jedu s čistým svědomím, balím se, uklízím, akorát Honzovi jsem nepomohla se školou, to mě mrzí. Celý článek ›

Teatro alla Scala, prší, čekáme, sedíme s Martou v lóži, hrajou Debussyho, Berlioze a ještě někoho, nejhezčí z orchestru je bubeník.="margin:0in;font-family:calibri;font-size:11.0pt"> Jedu domů, pracuju do školy. Najednou je 17:30 a musím spěchat do italštiny. Večer má Gala 2 rande (jedno s nějakým bubeníkem z filharmonie? Nakonec je to někdo jiný). Pracuju dlouho do noci do školy. Venku suším prádlo a začíná pršet. Rychle sbírám a přesouvám do pokoje na… Celý článek ›

Všechno nejlepší ke dni matek, mamiko! Vstávám rozumně, pracuju do školy, jdu na Open House. Jedu metrem, procházím kolem nově stavěné části měst (City Life), jdu k nemocnici Clinica Columbus původně z roku 1913 s dostavbou od Gio Ponti (1948) Kostel S. Francesco d'Assisi al Fopponino opět Gio Ponti (1963) Obědvám pohanku. A protože jsem si zapomněla vidličku, jím pravítkem. Tramvají jedu k Navigli a jdu se podívat na Palazzo Galloni a pak ještě víc na jih na… Celý článek ›

Je 21. května a zrovna jsem doletěla do Milána a vracím se k blogu. Chybí mi napsat dva týdny. Takže budu hodně stručná. Asi bych si to ani nepamatovala, ale dělala jsem si naštěstí nějaké poznámky. Takže je akorát přepíšu, jen tak, jak mi to přijde pod ruku. A od zítřka zas začnu normálně teda. Takže sobota. Vstávám rozumně, pracuju do školy, jdu na Open House (v Miláně jsou tento víkend pro veřejnost zpřístupněny některé domy, do kterých se… Celý článek ›

Takže vstávám a jdu do školy, zapínám počítač a začínám hned z rána pilně pracovat. A to se mi daří až do večera. Vážně. Pak se jdu kouknout do knihovny na jednu knížku, ale nedá se půjčit. Zastavuju se v obchodě na menší nákup, jdu si pro fotky a jedu domů. A tam co? Pokračuju v práci do školy! A taky si trochu čtu. Musím dočíst Hledání ztraceného času než odjedu pryč, abych nejela se skoro dočtenou knihou. Chystám si k večeři salát a vařím… Celý článek ›