Články za rok 2013

Dnešek byl vlastně hodně podobný dni včerejšímu. Vstávala jsem asi o 10 min. dříve a do školy jsme jeli autem s maminkou od Ameliiny kamarádky. Když jsem přišla do školky, bylo tam méně dětí než včera. Sedla jsem si k nim a ony kreslily. Paní učitelky (už vím, jak se jmenují – Beata, Barbara a Pia/Pria/???. Ok, zase tak dobře to nevím) jim vždy podepíší jejich obrázky. Dnes jsem se toho měla ujmout já. A! Hned trapas. Lion = Leon. Joshua = Joshue. Filip =… Celý článek ›

Dnes jsem strávila první den ve školce v Bochumi. Nevěděla jsem, v kolik mám přijít, ve které třídě mám pracovat, co mám dělat, jako pomoci a kdy zase odejít. Ulla šla se mnou a na vše se zeptala, což mi dost pomohlo. A pak musela jít pracovat a vše už zůstalo na mě samotné. Moje pracovní doba tedy trvá šest hodin. Začínám v 7:45 a končím v 13:45. Ve třídě, kde nyní strávím 2 týdny, je asi 20 dětí. Zkusím si zapamatovat všechna jménaJ. Po dnešku si… Celý článek ›

Po pár hodinách spánku, kdy jsem několikrát probuzena troubícími newyorkskými taxíky, vstávám do posledního amerického rána. Nechce se mi. Nechce se mi vstávat a nechce se mi, aby to skončilo. Než ale uzavřu celou svou cestu, musím si uzavřít účet v bance. A vyzvednout si odtamtud penízky. Už bez bloudění tedy mířím na metro. Nastupuji na nadzemní zastávce Marcy na J train a jedu do centra. Mám tam sraz s Jančou a Denčou, abychom spolu šly do banky. Adél s… Celý článek ›

Adél s Verčou se chtějí trochu prospat. Můžou si to dovolit. V New Yorku jsou až do 23. září. Zato mě čeká poslední celý den v tomto městě. Vlastně v tomto státě! Teda v celých Spojených Státech! Zítra už totiž čeká odlet domů!!! Proto vstávám trochu dřív než ony a něco po deváté vycházím do města. Je krásně. Svítí slunce a je teplo. S dobrou náladou procházím po Driggs Street směrem k metru. Kupuju si kafe a pokračuju dál. Najedno mě ale… Celý článek ›

Sotva rozlepím oči, rozhrnu závěs a vykouknu ven, řeknu si jen MILUJU NEW YORK! http://www.youtube.com/watch?v=oMX1sc3eOTE Jsem jím uchvácena. Ty žebříky a schody zvenčí budov mě dostávají. Cihlové stavby. A slunce. Snídám řecký jogurt s vločkama a teplý čaj. Je tady nějak chladno. Oproti Vegas, kde jsem byla celou noc venku v šatech na ramínka a těšila se do každé klimatizované budovy… Jak to přežiju doma v ČR, to opravdu netuším. Se skupinou z New Jersey… Celý článek ›

Vůbec se mi nechce vstávat. Jsem rozespalá a říkám si, co všichni tak plaší! Vždyť je teprve 4:20 a letíme v sedm! Trochu jsem ale zapomněla na časový posun a nepřenastavila jsem si hodinky. Rychle teda balím spacák a všechny dráty do kufru a fičíme na H4. I tady se potvrzuje oprávněný název státu Serutinato. U osobní kontroly téměř všechny batohy prohrabují. Adél přijde o zubní pastu a my ostatní o konzervy. Najednou je rajská problém! Tak ať si ji tady… Celý článek ›

Po dlouhé noci ve Vegas následuje krátký spánek. Hodina a půl bude muset stačit! Pak rychle sprchu (odčernit ty nohy), připravit špinavé prádlo a zanést ho do místní laundry a honem na snídani. Než se tam dostanu, je už skoro po ní. Ale ještě si stihnu udělat ovesnou kaši se skořicí a protože mi pořádně vyhládlo, dávám si i vajíčkovou a masovou omeletu a brambory. No a samozřejmě kafe! To je zrovna dnes opravdu nutností. Oproti včerejšímu večernímu… Celý článek ›

Holky ještě hezky spí a já se je snažím neprobudit přehrabováním se v kupě oblečení vysypané z kufru a batohu. Vstávám dřív, protože jedeme s Denčou a Jeníkem vrátit naše autíčko… Snídáme venku na hotelovém "dvorku" müsli s jogurtem, wafle, párky, vajíčkové omeletky a brambory. Dobrotka! A pak už naposledy nasedáme do bílého suburbanu. Jedeme ještě naposledy natankovat do plné, ať neplatíme žádné další poplatky a s obavami zajíždíme do… Celý článek ›

Tuto chladnou noc v Grand Canyonu mi bylo normálně takové horko, že jsem si musela i rozepnout spacák. Většině ostatních byla ale kosa. Jsem vážně vděčná za merino a Brunův péřák :) Probouzím se tak krásně vyspaná do slunečného rána. Snídáme jablíčkovou přesnídávku s vločkama a poslední tousťák s marmoškou. Sice jsme si koupily ještě jeden nový, ale asi nám ho v noci odnesli kondoři. Nechali jsme ho na stole a je fuč! Po snídani ještě píšeme pár… Celý článek ›

Ráno si trochu pospíme. Teda spíš dopoledne si trochu pospíme. Všichni to ale opravdu nutně potřebujeme. Janča to ve stanu nakonec vzdala a přesunula se do auta. My jsme ale vydrželi a já se vyspala vážně dobře. Až na to, že se mi zdály bláznivé sny… Že jsem se probudila a před stanem jsme měli malého krtka a já jsem strašně řvala :D Máme takové lazy dopo. Nikomu se nechce spěchat. Toužíme po troše klidu a pohody. A tak dlouho snídáme, až se z toho stane… Celý článek ›