Venerdì sera

Počasí je pořád stejně nepříjemné, ale už se nemůžu ohánět tím, že všechno ještě uvidím (budu tady přece jen pár měsíců). Míříme opět do historického centra Milána, tentokrát jinou cestou. Sem tam vyfotím nějakou fotku, uvidím, co z toho bude. Mám totiž foťák na film. Teď černobílý (tak mi aspoň tolik nevadí šedivá obloha), ale už se těším, až si cvaknu krásné žluté tramvaje a modré nebe na barevný.

Okolo Plazza Duomo je opravdu k nalezení jen móda a zmrzliny, tak si sedáme do café baru v boční ulici, abychom se trochu zahřáli. Ve tři si ke stolečkům sednou všichni zaměstnanci - prostě obědová pauza. Je to taky jediná chvíle, kdy je podnik plně obsazen. A protože nám dělají chutě, dáváme si panini se šunkou a sýrem. A pak už je čas na nějakou tu duševní stravu.

Míříme tedy na první výstavu do galerie Palazzo Novecento. V hodně podivném prostoru visí obrazy nejen italských futuristů. Výstava je to vlastně hezká, ale v galerii se moc nevyznám. Nutno ale uznat, že výhled na dóm je odsud krásný.

Aby toho nebylo málo, přesouváme se hned vedle do Palazzo Reale, kde jsou v současné době 2 výstavy - Alfons Mucha (toho si nechán na později, až mi bude smutno po domově) a Symbolismus. Kdybyste někdy měli cestu do Milána, tak na tuhle se klidně běžte podívat. Nejen, že je prostor starého paláce daleko příjemnější a čitelnější než v paláci Novecento, ale je tady prostě spousta krásných věcí k vidění.

Venku už je zase tma a pořád zima, ale na radu spolubydlící Galy se vydáváme směrem na jih, kde jsou takové milánské Benátky / Amsterdam / Stodolní. Prostě ulice okolo kanálu plná restaurací a barů. Cestou si ještě dáváme crepes s čokoládou a jahodami. 

Pak už přicházíme do ulice Via Navigli. Chvíli jen tak chodíme podél vody a hledáme to správné místo, kam zapadnout. A pak nacházíme, myslím, to nejlepší možné. V baru Elite si dávám ginton ozvláštněný kurkumou a Honza zkouší ten s dýňovým pyré a zázvorovým sirupem. Zní to trochu divně, ale chutná a vypadá to skvěle. Ještě k tomu dostáváme dva talířky tapas - zeleninové chipsy s česnekovým dipem a prosciuto a parmigiano. No uměla bych si asi zvyknout.

Po perfektním večeru míříme okružní tramvajovou jízdou domů a spát.