Unavena

Kosááá! Musím si už konečně někdy vzpomenout, že každou noc mrznu a potřebuju si z prádelny přinést peřinu. Dneska to je fakt síla. Taková, že přes sebe nad ránem přehazuju ještě jedno tenké prostěradlo :D Aspoň mě zima rychle vyžene z postele pro teplé kafe a kaši s nektarinkou. A taky k facetimování s Brunem! Vrátil se zrovna z hudebního soustředění. Hraje na lesní roh, kdyby někdo nevěděl. A bude hrát v orchestru! Jsem na něj hrdá. Je asi fakt šikovný, když ho po tak krátké době chtějí do orchestru :)

Nějak nerozumím tomu, podle čeho se jako plánuje, kdy kdo bude mít volno. Někdy je to tak šílené, že děláme skoro o hodinu déle, prádelna nestíhá a jsem tam tři. Jindy, jako třeba dnes, jsme v práci všechny a rozhodně toho není tolik. Mě to vychází tak akorát do konce pracovní doby. Ráno ještě trávíme všechny v laundry a posloucháme Nohavicu.http://www.youtube.com/watch?v=HoPtlO41Bqc Zpíváme si nejrůznější hity. A já už se těším, až přijdu na to, jak dát další hudbu do iPhonu, protože jsem si stáhla všechna Nohavicova alba a můžeme vesele poslouchat zatím cestou do a z práce, později snad i ze SF do LV. M&S mi dopoledne přicházejí na chvíli pomoct a pak jdeme společně na oběd. Cestou potkáváme osamoceného muffinka a malinovou marmeládu. A tak se pro něj, když se při obědě téměř hroutíme do deprese z bortícího se snu cestování po USA, vracíme, abychom si ho hezky rozkrojily na 5 dílků, pomazaly marmeládou a trochu si osladily život :)

Když se vrátíme domů, jdu si na chvíli lehnout. A holky mezitím koupí letenky ze Seattlu do San Francisca. Včera stály $99, když na ně Adél koukala ráno, byly asi za $105 a dnes odpoledne je nakonec všechny pořizujeme za $89. Tak teď už jen vyřešit, jak se naskládat v osmi lidech s kufry do jednoho auta, na které není pro změnu potřeba mít nad 25. Zkoušíme nacpat co nejvíce kufrů do našeho Vanu a nakonec to nevypadá až tak černě. Ale bude se nám tam ještě muset vejít stan, spacáky, jídlo a chladicí boxy a tak dále… No, bude to takový hlavolam. Pokud to tedy všechno vyjde.

Když jsem včera jedla ten "český" chleba, dostala jsem ohromnou chuť upéct další z těch balíčků, co mi poslala maminka. A tak se do toho po krátkém odpočinku a nákupu letenky pouštím. Tento je nějaký větší. Slunečnicový. A na vrch dám ještě ovesné vločky.

Dneska je to vůbec tak trochu téma celého mého pobytu v kuchyni. Rozhodnu se tady dělat vločkové placky na zítřejší oběd. Nakonec se ke mně přidává i Adél a tak společně kuchtíme. Asi 2 hodiny :D Děláme si placky a pak taky ještě maso s kukuřicí, hráškem a salátem. A ještě rýži. A aby to bylo celé takové zdravoučké, tak přibalit rajčátka a okurku… No už aby byl čas zítřejšího oběda!