Umčo

Ještě že jsem se včera přemohla a připravila jsem si oběd na dnešní den (kuskus, tymián, avokádo, tuňák, cibule). To by se mi ráno nechtělo. Máme zas s Galou trochu problém se prostřídat v koupelně. Ale nakonec přicházím do školy na čas. Dnes mám celodenní přednášku o Současném umění. Musím říct, že minule mě to teda bavilo podstatně víc. Hermann se snaží o skupinovou diskuzi, ale v 50ti lidech to prostě moc nejde. Promítáme si fotky umění ve veřejném prostoru, které jsme měli na dnešek nahrát na internet a vytisknout, abychom o nich mohli diskutovat. Můj L'uomo della Luce je prý dobře vyfocený (mám ještě nahrát na internet ty analogové fotky), ale shodujeme se, že samo umělecké dílo se nám vlastně ani moc nelíbí. Překvapuje mě, že spoustu lidí neví vůbec nic o díle, které vyfotili. Kdo je autorem, proč to tam je… Hodně lidí ukazuje taky grafity a jiné nelegální nebo neoficiální druhy umění ve veřejném prostoru. Je to vlastně trochu zajímavé, ale kdyby to trvalo 5x kratší dobu, bylo by to asi taky v pohodě.

V průběhu přednášky máme dvě pauzy. V jedné obědvám a ve druhé si chvíli kreslím a pak si čtu venku na sluníčku. Hledání ztraceného času má strašně dlouhé kapitoly. Po přednášce si ještě dáváme sraz u hlavního nádraží, kde včera odhalili sochu La Mela od Michelangela Pistolettiho. Přijíždím sem o chvíli dřív, tak si ještě trochu kreslím a pak se koukáme na obří jablko (stavěli ho tady v takovém velkém bílém stanu ode dne, kdy jsem přijela do Milána. A celou dobu jsem se těšila, až ten stan bude pryč, abych si mohla vyfotit budovu centrálního nádraží) a něco se k tomu říká. Moc se mi to nelíbí tenhleten ártpís. Společně se ještě přesouváme k dalšímu umču, ale už jsem z toho nějak unavená a tak se po chvíli vydávám domů. Cestou se stavuju v obchodě na nákup.

Původně mám v plánu jen se doma navečeřet a vyrazit do školy, abych pracovala do ateliéru a mohla výstupy rovnou nahrát na internet pro zbytek skupinky. Pak se mi ale strašně nechce. Už je skoro sedm večer a zatím jsem jediná, kdo něco do ateliéru udělal. Tak to prostě vydrží do zítřejšího odpoledne. A je to dobré rozhodnutí. Nakonec zvládám všechno důležité i bez internetu, doposlouchávám Golema a začínám Robinsona Crusoe (anglicky) a koukám se na seroše a jdu spát. Asi jsem si měla nachystat oběd na zítřek uf.