Třetí školní týden začíná

Probouzím se, je prý 7:40. No ale mně se zdálo, že už jsem odložila několik budíků nastavených na čtvrtnedevátou. Jsem hrozně zmatená. Ale světlo na protějším domě je jen úplně nahoře nahoře, tak si ten telefon asi nevymýšlí. Ještě spím a spím a pak opravdu odkládám hodně těch budíků a zaspávačka. Otvírám třetí krabici myslíků. To znamená, že už jsem tady fakt dlouho. Po snídaní vyrážím směrem k Porta Nuova, kde máme sraz se Zuzkou. Té se ráno taky nechtělo z postele, takže se potkáváme až o chvíli později a pak jdeme pěšky k Duomo.

Procházíme přes uměleckou čtvrť Brera a zastavujeme se v areálu místní univerzity,kde je Pinacoteca a taky botanická zahrada. Obrazárna má v pondělí zavřeno, ale zahrada nám úplně stačí!

Pak pokračujeme dál. Máme v plánu vyšlapat si na střechu katedrály, odkud je prý výborný výhled na celé město. Plán nakonec padá - lidí skoro stejně jako o víkendu, Zuzku pořád bolí namožené koleno (nevím, jestli se mám teda pouštět do toho běhání) a stojí to 8 euro. Takže to necháme na příště. Pak jdeme vyzvednout vyvolané fotky. Těším se! Dopadly celkem dobře. Některé mě baví. Některé jsou moc přesvětlené. A nejlepší jsou ty, co fotil Honza. Přikládám pár na ukázku, ale kvalita je horší než ve skutečnosti (vyfotila jsem telefonem fotku no).

Je pondělí a tak jsou všechny galerie minimálně dopoledne zavřené. Nasedáme tedy na metro a jedeme k Cimitero Monumentale. Ale tady je taky zavřeno! Tak si aspoň na chvíli sedáme na lavičku, svačíme ovoce a sluníme se, děláme první fotku se samospouští (snad jsem to stihla) a pak jedeme do školy.

Nakouknem do hlavní budovy kampusu, na chvíli se potkáváme s Káťou a pak si dáváme takovou jako-pizzu a kafe a já jdu pak na přednášku a Zuzka jede pomalu zpátky do Ferrary.

Dnešní přednáška ze Základů památkové péče je taková hodně interaktivní a pořád nějak mluvíme a spolupracujeme ve skupině. Po přednášce si ještě s těma svýma holkama povídáme a ptají se mě, jak se mi fotí s analogem a tak. No tak jim rovnou ukazuju fotky (nejvíc chválí ty Honzovy. Tak na sobě budu muset máknout). S Idil pak jdeme na kafe a povídáme si a říká, že se k nám připojí ještě jeden kamarád, Francouz, který je tady na erasmu na architektuře. A on to není nikdo jiný než ten Francouz, co seděl vedle mě na první schůzce ve škole. Sranda. Asi hodinu si povídáme o všem možném a když pak sluníčko opustí náš stůl, vstáváme i my a jedeme domů.

Vařím si večeři a chvíli odpočívám a protože jsem slíbila, že večer nahraju nějaké věci na internet té své ateliérové skupině, vyrážím s počítačem hledat internet někam do okolí. Nakonec nejdu vůbec daleko - zůstávám hned ve stejné ulici v mexické restauraci, na kterou jsem si stejně dělala zálusk už delší dobu. Dávám si pivo (4 dcl za 5 euro. zlatá domovina) a píšu blog a přidávám články a nahrávám fotky a taky trochu něco studuju a plánuju svou velikonoční cestu do Ferrary a možná Bologni a Padovy. Jupí!

Jo a u vedlejšího stolu sedí nějaký člověk, co přííííšerně skřípe příborem o talíř. Ale pořád a je to fakt nesnesitelné! Tak to asi balím a jdu domů. Stejně už jsem asi půl hodiny na suchu.