Sugar, sugar

Ráno stíhám krátký akutní skype s Kateřinou a pak ještě jeden s rodinkou. Říkala jsem si, jak mi chybí být u toho, co se doma děje… Že mám vše jen převyprávěné. No tak se mi plní přání a vidím jsem v přímém přenosu, jak Brunovi na hlavu padá dvojkolo. Bobišek… A musíme se spolu rozloučit :( Odjíždí mi na tábor!!! Těžce mu to závidím. Hned bych jela taky. Fakt že jo. Za dobu, co skautuju, je to první tábor, na kterém nebudu :( Kdyby jo, byl by to jedenáctý!

V práci je dnes konečně i Jeana, ale máme toho zase tolik, že to tak tak stihneme. Pak hned frčíme domů, kde se připravíme na další vydatnou večeři u Toma a Leslie.

Sice jsme si dělaly chutě na hot dogy a opékané marchmallow, ale čeká nás něco jiného. Leslie zrovna chystá dezert podle receptu své babičky. Jmenuje se Heavenly Hash Cake (a "hash" tady neznamená hašiš!). A Tom chystá zeleninu. Budeme totiž grilovat. Cukety, chřest (zelený) a hráškové lusky.

A steaky! Vypadají vážně skvěle! Ještě k tomu připravíme brambory - na másle se osmahne cibule (nakrájená na plátky) a k tomu se přisype kupa brambor krájených na kolečka.

A nesmí chybět fazole, protože:

Beans, beans, the musical fruit

The more you eat, the more you toot

The more you toot, the better you feel

So we have beans at every meal!

Dnes ale ve speciální a opravdu velmi chutné úpravě. Ačkoliv opravdu miluju steaky (ještě ty středně propečené, ze kterých při krájení pořád teče troška té krve), jsou tyhle fazole s ananasem a hnědým cukrem nejlepší pochoutkou celého večera!

Všechno je to hrozně moc dobré a je to fakt kupa, takže si polovinu steaku neseme každá domů (v uzavíratelném sáčku na zip) :D

Po jídle následuje zábava. Na x-boxu hrajeme nejprve bowling (kde fakt válím :D) a potom šipky (kde pokaždé hodím asi tak metr před sebe, místo do terče). 

A potom ale přijde to nejlepší - Just Dance! Podle animované postavy na obrazovce musíme tančit a přesně opakovat její pohyby. Tohle bychom měli dělat po každé večeři - člověk se u toho fakt hýbe.

No a kdo se nehýbe, relaxuje hezky v masážním křesle :)

Když jsme teda spálili tancem tolik kalorií, je načase (čtvrt na deset večer) nějaké zase získat a tak jdeme na Lesliin dezert. Bereme si ho do obýváku a koukáme na vánoční díl (no a co, že je červenec) Madagaskaru.

Ten má naštěstí jen 20 minut, což je tak akorát na to, abychom snědly to nejsladší jídlo, jaké jsme kdy měly. Vážně. Nikdy jsem nic tak sladkého nejedla. A už asi ani jíst nebudu. Jako ne že by to nebylo dobré.. .Ale co je moc, to je prostě příliš. Dezert je totiž asi ze 2kg cukru - jedno na spodní těsto a jedno na polevu. Mezi spodním megasladkým těstem a horní megasladkou polevou je megavelká vrstva malých marchmallownů.

No prostě pro cukrovkáře ideál! Stěží se odvalíme do auta a jedeme domů. Celou cestu mi v hlavě zní tato písnička: http://www.youtube.com/watch?v=h9nE2spOw_o Hned po příjezdu využiju obsahu Míšiny KáPéZetky. Bez malého loka Becherovčičky bych to asi nikdy nestrávila!

Musím dnes spát na zádech, jinak to prostě nejde :D A jelikož jsem fakt unavená, fotky doplním zítra :)