Nevím jak to nazvat

Dopoledne vstávám. A cvičím. A snídám. A čtu si. A válím se. A pak si vařím oběd a jdu do školy. Dneska konzultujeme poslední prezentaci v ateliéru. A ta naše dopadla blbě. Koukali jsme na to ze špatné perspektivy, ve špatném měřítku, špatnou metodou a špatnýma očima. Ale řekli jsme spoustu zajímavých věcí, se kterými Marco souhlasí. Musím míň přemýšlet. Rozhodně míň architektonicky. Víc urbanisticky. Víc v číslech a faktech. Méně v pocitech. A trochu méně přemýšlet. A míň říkat svůj názor. No tak jo teda.

Potkávám se s Katkou. Jdeme na zmrzlinu a pak se chceme stavit do kostela, o kterém potřebuju něco zjistit do školy. Ale když sem přicházíme, je už zavřeno. Tak si aspoň na nějakou dobu sedáme do parku a povídáme si. Ještě jsme se pořádně neviděly, co jsem se vrátila. Takže je to trochu na dlouho. Pak jdeme přes Piazza Duomo. Je tady velké pódium a ten opravdový pohár, který dostane buď Real Madrid nebo Atletico Madrid - prostě výherci Champions league. Poslechneme se písničku zahajující každý zápas a pak jedeme každá domů. Já si zas trochu čtu a chystám si salát k večeři. Gala znovu stěhuje pokoj. Je z toho akorát tak nepořádek. Ale tak když ji to těší žejo… Mě zas těší spát. Tak dobrou