Kids with Guns

Probouzím se do nedělního rána a do práce jedeme znovu s očekáváním nabitého pracovního dne. Je toho trochu víc, než včera, ale i tak je to jedna z nejklidnějších nedělí. Bereme si s sebou foťák, abychom si hezky zdokumentovaly, jak to u nás v práci vypadá. A taky abychom se vyfotily se svými co-workers. Třeba s těmi z laundry!

A nebo ve velké sušičce :D

Ráno i odpoledne jsme taky v prádelně… Fakt je toho nějak málo. A to měla prý být v srpnu větší makačka… Aspoň můžeme včas odjet domů, abychom se převlékly a hned vyrazily k Leslie a Tomovi. Dnes máme totiž změnu místa. A nejen to. Kromě tradičního nacpávání se jdeme taky střílet. Od jejich domu tedy vyjíždíme k Donovi - Tomovu kamarádovi z kostela. Bydlí tak trochu na samotě, na kopci až za Twispem. Každá dostáváme špunty do uší a jdeme na "střelnici" - rozuměj kousek od baráku k prknu s terči. V Americe je legální vlastnit zbraň. S ostrými. Don jich má asi 40. Jako většina lidí tady je sbírá. Dokonce i 19ti letá Kayla má svou zbraň. Ano, můžete si ji koupit už v 18ti. Zatímco na pivo si počkáte do 21… Nestřílíme ale z Donových zbraní, nýbrž z Leslieiných (nevím, jak tam mám poskládat písmenka, aby to slovo dávalo smysl :D). Máme revolver, automatickou zbraň a takovou velkou :D Já to prostě nedokážu pojmenovat… http://www.youtube.com/watch?v=VCkFSe3voRc

Vystřídáme se všechny a všechny si vyzkoušíme všechny zbraně. Ale jestli se některá z nás některou zbraní trefila do některého terče, to asi nezjistíme. Jdeme je totiž kontrolovat až po dlouhé době a tak nikdo z nás neví, kam střílel. Střed ale není zasažený ani jednou. Já vlastně ani nevím, jestli se mi to líbilo. Na jednu stranu ano. Ale ten pocit, že držím v rukou něco, čím můžu vzít život… Je to fakt velká zodpovědnost a já jsem asi vážně ráda že u nás zbraně vlastnit bez papírů nemůžeme.

A

B

D

J

L

M

S

V

Po střílení se přesouváme k Donovi domů. Je to šííílený interiér. Představte si takovou tu americkou přivezenou dřevostavbu, kterou postaví za 4 dny. A pověste dovnitř strašnou spoustu zrcadel. Pochopitelně každé v jiném a hodně zdobeném rámu. Pak nad každé umístěte umělé růže nebo jiné květiny či krajkovou záclonku se zlatým andělíčkem. Do volných míst mezi zrcadly a okny zdobenými nejrůznějšími odlišně vzorovanými záclonami, krajkami, soškami a podobně pověste co největší množství rodinných fotek. Fotek od fotografa, takových těch, co za sebou jako pozadí máte hnědou draperii. Nezapomeňte je ale nejprve vložit do bohatě okrášleného rámečku v různých barvách, tvarech a velikostech. Na stůl postavte do pozlacených svícnů vysoké růžové svíce a mezi ně skleněný globus, na kterém jsou vypískované kontinenty a každý popsaný o kousek odlišným fontem. Celou tuto kompozici pak omotejte umělými růžovými planými růžemi, do kterých vpleťte malé žárovičky. Teď už ponechávám představivost jen vám. Ale myslím, že jsem vás správně nasměrovala. Jen by vám možná ještě mohlo pomoci, že je velmi vkusné pověsit si naproti wc v rozkošných rámečcích fotky vnoučat hrajících na loutnu a citeru.

K jídlu dnes máme přenosné věci. Tedy to, co Leslie připravila doma a pak jsme to převezli k Donovi. Jsou to tuňákové sendviče z tmavého chleba (toho měkkého, ale je fakt dobrý), krůtí tortilky se zeleninou, bramborový salát, salát z červeného zelí s hrozinkami, chipsy a ďábelská vejce. Každá si hezky naložíme na talíř (dvakrát) a usedáme ke stolu. 

Pak přichází dezert. Říká se tomu short cake. A je to taková obyč sušenková buchta, ale k tomu broskvičky. No je to moc dobré, ale jsem tak přecpaná, že sním jen polovinu a pak už se nemůžu ani hnout. Odvalíme se teda ven před dům a koukáme na zapadající slunce. Natáhneme se na trávu, aby nám to lépe trávilo… Cestou domů se stavujeme ještě k Leslie, aby nám ukázala, jak dělá zucchini bread a předala nám nějakou zeleninu, kterou nám nachystali.

Domů přijedeme úplně unavené. Na noc u nás zůstává i M&S. Se Simčou se ještě koukáme na seriál a společně se bojíme :D A pak jdeme hezky spát...