Keep Holding On

Už zase se mi vůbec nechce vstávat. Ale pak si uvědomuju, že jsem v San Franciscu! Hned se mi leze z postele lépe! Spěchám na snídani, aby na mě ještě zbylo něco dobrého. Přijdu jen pět minut po začátku, ale kde nic, tu nic! Dokonce i to kafe zrovna došlo! Naštěstí ale za chvíli přichází recepční a v rukou, jak v americkém filmu, nese papírovou tašku. V ní banány a bagely. Jako správní Češi si chystáme ještě svačinku. Dáme si sraz v 9:30 a s asi sedmdesáti osmi hodinovým zpožděním opravdu vyrážíme do města. A míříme rovnou ke stojanům s koly. Za $9 na celý den to je slušná cena! Máme naplánovanou cestu přes celé město tam a zase zpátky a ještě kousek jinam. Když si ale chci kolo půjčit, všímám si nějakého poplatku za 30 minut nebo co. Takže zavolám si, že… Už dlouho jsem s někým netelefonovala! Vyslechnu si trochu nějaké té vážné klavírní hudby a pak se od slečny na druhém konci drátu dozvídám, že sice zaplatím jen pouhých devět doláčů za 24 hodin, ale každých 30 minut se musím připojit k některému z jejich stojanů. Jinak si prý musím za každou půlhodinku zaplatit dalších $7. Takže se rozhodneme koupit si celodenní jízdenku na emhádéčko. Jedeme autobusem a koukáme kolem. Naštěstí i ve chvíli, kdy projíždíme viktoriánskou čtvrtí. Chtěli jsme totiž vidět místní krásné domky a vyfotit se s výhledem na celé San Francisco.

Trochu si tady pobloudíme, ale vůbec to nevadí. Aspoň zažijeme krásu této čtvrti. 

Nakonec dojdeme i na cílové Alamo Square. Domy hned v jeho blízkosti ale nejsou tak romantické jako ty, kolem kterých jsme procházeli. Ale ten výhled! Ten je super! Konečně místo na další pořádnou San Francisskou skupinovku. A taky na další část našeho tance. Po hodině domlouvání vznikne asi 6ti sekundové video :D

Pak nastupujeme do trolejbusu a pokračujeme k dalšímu cíli - chceme navštívit Japonskou zahradu. Ta se nachází v Golden Gate Parku. Cestou k ní procházíme kolem de Young muzea. Moc hezká budova! Na Japonskou zahradu nás všichni lákali. Prý krása. Jako jo, je to hezké. Ale strašně malinké! Že by to stálo za těch sedm, to bych ani neřekla. Nemůžu ale ani říct, že bych toho litovala. Aspoň se trochu zklidníme, posedíme ve stínu a načerpáme síly na vrchol dnešního dne.

Tím je návštěva Golden Gate Bridge! Dovezeme se k němu autobusem číslo 28 (jako do Šenova!) a žasneme. Je to prostě nádhera! Vyfotit stopadesátkrát každého a pak ještě jednou tolikrát skupinovky. Natočit další video (tentokrát volíme něco jednoduššího) - na druhém pokusu už máme i hlavy. A pak ho konečně jdeme přejít! Je to ohromné. Ani nám nedochází, že tu fakt jsme! Místo, na které se chce tolik lidí podívat. A my tady opravdu jdeme. Celou dobu s Denčou intenzivně myslíme na Terku. Měla tady být s námi. Všechny cítíme silnou potřebu poděkovat Bohu za ten zázrak, který právě zažíváme! Chytneme se za ruce a křičíme do Nebes! Díky Pane!!! http://www.youtube.com/watch?v=wt_qKCF4KHA Šestičlenná rojnice se občas stává překážkou protijdoucím turistům, ale nechceme se pouštět. Je to prostě nádhera… Strašně tady ale fouká a je to docela dlouhá cesta. Málem to teda těsně před poslední "bránou" vzdáváme. Jeník nás ale donutí pokračovat až k ní. 

Cestou zpátky už trochu pospícháme. Je nám zima a už nutně potřebujeme Restroomy. Všichni pak málem umrzneme při čekání na autobus. I přes obrovský počet lidí se nám podaří nacpat se dovnitř a dokonce i sedíme. Po přestupu do dalšího busu už na tom ale rozhodně nejsme tak dobře. Prakticky visím nad starším manželským párem. Nohy se mi totiž ještě vejdou do uličky, tělo už mám ale nad sedadly :D Dáme se spolu do řeči a zjišťuju, že v říjnu letí do Německa. Přistávají ale v Praze a chtějí tam strávit pár dní.

Nejprve se chceme jen převléknout, najíst a zažít ještě nějaký noční život v San Franciscu. Když si pak ale uvědomím, že nemám nic sbaleno, v pokoji obrovskou kupu rozházených věcí a ráno vstávám brzy, abychom jeli na letiště pro auto, ač nerada, vzdávám se tohoto plánu. Po mnohém nervování se a několika zoufalých výkřicích se mi podaří zapnout batoh i kufr. Pak už jen dopíšu blog, chvíli FaceTimeuju s rodinkou a jdu do své nory.