I Feel Good

Dnešní den? Asi úplně ten nejlepší! http://www.youtube.com/watch?v=u5HRzaOFhec Začalo to hned ráno… Teda to je vlastně blbost, protože ráno to bylo na prd :D Nechtělo se mi vstávat a jediné, na co jsem se těšila, bylo kafe. Ale co se nestalo (tati, nevyčítej mi tenhle tvůj oblíbený nesmysl :D)! Z čista jasna, kde se vzala tu se vzala - přestala nám fungovat elektřina! Pak nám došlo, že to jsou asi jen zásuvky. Potom se okruh zúžil jen na kuchyni. Dále jen na onu konkrétní zásuvku. A po dlouhém předlouhém pátrání nám došlo, že je jen vypnutá prodlužovačka :D Tolik k rannímu dramatu.

Hned pak to totiž bylo skvělé. Mluvila jsem s Brunem (mimochodem FaceTime je milionkrát lepšejší než skype, fakt že jo…). A to bylo tak úžasné!!! Povídal mi o táboře. Je to skvělý vypravěč (asi se to dědí po mužské linii. Taťka i děda jsou nepřekonatelní!). Vážně mě to moc bavilo. Vtipné hlášky a storky, skvělé zážitky… Všecko pozitivní :) Jsem moc ráda, že se mu tam líbilo :) Takže pokud by jen tak náhodou někdo z chlapců vedoucích četl tento blog - díky, kluci! A pokud ne, tak stejně dík :)

Už v autě to byla sranda. Nevím teda, co se událo, ale prostě jsme se skvěle bavily. Pak jsme se jen zašly kouknout, kolik že toho máme… No a jelikož to byly vesměs samé Turn Overy a Departy, tak jsme šly do prádelny.

Pletení rybích copů v laundry. Dva pracujou a třetí se směje :D

Adél nás tam začala učit takovou děkovací písničku před jídlem :) Moc pěkná a mohly bychom ji zařadit do našeho pokřikového oddílového repertoáru!http://www.youtube.com/watch?v=qDSX8i8tnTg Ale zpívaly jsme to jen jednohlasně… A jelikož jsme byly nějaké rozjeté, začaly jsme si k tomu vymýšlet choreografii :D Samy jsme se dobře pobavily… A pak šly do práce :)

Dnes toho je opravdu dost. Mé spáleniny už jsou naštěstí snesitelné, takže se můžu i normálně pohybovat. Zase poslouchám Radiožurnál. Ale teď jsem to vychytala ještě lépe! V některých pokojích je totiž takové rádio, do kterého se dá postavit iPhone. Takže si to pouštím hezky přes bedničky :) Když pro mě přijde Majda se Simčou, že jdeme na oběd, obě udiveně koukají po pokoji v údivu, jak se mi podařilo naladit české rádio :D

Holky si dnes k obědu chtějí dát pizzu a tak jdu s nimi do kuchyně. Pan kuchař je takový hodný stréc a asi mě má rád :) Myslí si, že je to pro mě a hned mě volá za pult, abych si řekla, jestli chci přidat taky salám a sýr. Holky vehementně kývou hlavou a já jakože nic říkám, že jo jo :) No a při čekání na pizzu nám najednou přinese mísu hranolek a kečup. Tak já už ho mám taky ráda, toho pana kuchaře! Jo a ještě zjišťuju, že ty chudáky banány, co leží v policích dole před breakroomem, a na které se musíme dennodenně (věděli jste, že se to píše dohromady???) dívat, jak se mění ze zelených přes žluté až v hnědé, si můžem vzít na sváču :)

Z práce odjíždíme všechny obtěžkány různými taškami s jídlem. Adél s Verčou vezou dokonce čokoládový dort. Teda takovou bábovku. Dostaly ji úplně celou! Ale poněvadž jsou to holky štědré, podělily se už v prádelně. Já vezu ještě kytku - nějakou ze svatby, takovou na postavení na stůl. Dnes se bude hodit při výzdobě. A máme asi 4 flašky vína. Takže to u nás v ledničce vypadá jak u alkoholiků… Cestou nás zase popadá nějaká zpěvná nálada a tak rozjíždíme dětské křesťanské hitovky. Nevím, co se událo, ale dneska náš smích prostě není k zastavení !

Doma ale končí zábava. Čeká nás kupa práce. Trochu přestěhujeme nábytek a zvětšíme stůl o jeden přídavný díl, abychom se všichni vešli.

Adél s Verčou dělají knedlíky, Simča s Majdou si připravují těsto na bramboráčky. A my jdeme s Denčou běhat. Konečně mi to mé tělo dovolí. Počasí (začíná pršet) a čas (blíží se 7.hod, čili příjezd Leslie a Toma) nám ale moc nepřejí, tak dnes místo určených 45ti minut běžíme jen 37. Pozítří si to nadstavíme!

Přípravy jídla už jsou v plném proudu! Dám si jen sprchu a než si vyfoukám vlasy, už na dveře klepou hosté. Ještě není vše hotovo a tak dostávám za úkol je zabavit. Tak si chvíli povídáme a pak už se můžeme usadit ke stolu. 

Rozhodly jsme se pro české stolování, tedy uspořádané a s danou časovou posloupností, kdy se co jí. Ne to, že se na stůl hodí všecko a každý si vezme, co chce.

Začíná se tedy předkrmem. Je to český chleba (fotka o pár dní zpět) s vajíčkovou pomazánkou. Má práce. A myslím, že se můžu pochválit :) A taky poděkovat mamce! Ty mouky, cos mi poslala, asi vážně stojí za to ;) Pokračujeme Jančinou česnekovou pomazánkou s toastovými krutóny (které jsou hned roztopené), bramborem a sýrem. Mňamka!

Hlavním chodem je zelí a bramborové knedlíky plněné takovou dobrou šunkou. To připravila Adél s Verčou (které to nechutná). Ale myslím, že i tady si všichni pochutnali! Aby těch chodů nebylo málo a aby Leslie s Tomem věděli, jak plně se vždy v neděli cítíme, čekají je ještě další dva.

http://www.youtube.com/watch?v=L5DRkHltXQg Bramboráčky (které se opravdu vyvedly). A nakonec… Tento Denčin nááádherný a výborný frgál s povidly a ricottou.

Celkově mám z toho moc dobrý pocit :) Taky se všichni dobře bavíme :) Po odchodu návštěvy se dáme do úklidu. To už taková zábava není :P ale pořád se těšíme, že pojedeme na koncert! Joe z Activity Shopu nás totiž pozval na dnešní koncert do Winthropu.

Nakonec jedu jen já, Janča, Majda a Simča. A - koncert nikde!!! A nekecám, přichází na mě opravdu hysterický záchvat!!! NIC! Nic se tady neděje!!! Je to mrtvé město! Je to k zbláznění! Už mi z toho opravdu hrabe! Strašně se mi nechce domů! Prostě ne! Ale tady opravdu není kam jít! Ta jediná hospoda je zavřená! Koukat na hvězdy je krásné, to jo. Ale ony se za ten měsíc prostě nezměnily! Áááá!!!

Nakonec ale celý den končí hezky. Suma sumárum - i přes nevydařený koncert to byl opravdu nejkrásnější den :) Nebo určitě jeden z nejlepších!