Design week zahájen

Vstávám ráno včas, snídám, chystám se do školy a jdu. Musím ještě vytisknout jeden obrázek a pak jdu na celodenní přednášku o současném umění. První dvě a půl hodiny Hermann ukazuje fotky hrobů na Cimitero Monumentale a něco k tomu říká. Je to dost otrava. Obzvlášť když na hřbitov jdeme příští týden. Pak si dáváme pauzičku na oběd. Jím venku těstoviny se zeleninou a sluním se. Zapomněla jsem si s sebou vzít knihu, mám trochu blbou náladu z té přednášky a nevím, co mám dělat hodinu do jejího pokračování. Takže to řeším po milánsku - jdu nakupovat. Odcházím s takovou supr volnou pruhovanou košilí bez knoflíků, dlouhou černou šato-košilí a kabátkem s tříčtvrtečními rukávy. A náladu mám báječnou!

Ve druhé části přednášky si pouštíme videa. Některé věci jsou vážně zajímavé. Musím zjistit, kde to je a vydat se tam s foťákem. Jako bych toho neměla málo, co chci v Miláně do odjezdu vidět. Jsem si dost jistá, že to nestihnu.

Z přednášky spěchám domů, trochu se najím, převleču do nové pruhované košile a vyrážím na vernisáž. V Palazzo Clerici, nedaleko od Duomo, vystavuje ateliér skla z umprumky. A taky další ateliéry a školy a designéři a tak. Je to taková československá sešlost vlastně. S proseccem ve skleničkách a s krásnými a dobrými jednohubkami. Z vernisáže se přesouváme na holandskou párty (Štěpán byl minulý semestr v Haagu na erasmu). Cestou se pár hodin zasekneme v parku na lavičkách s vínem a sušenkama. Na párty dorážíme v omezenějším počtu a s neomezenou náladou. Cestu domů jsem zvládla.