Den šestý

Dnešní den by se dal rozdělit do tří částí. Ta první je vlastně pokračování dne včerejšího. Nějak jsem na to zapomněla, ale ve středu nás Alex, jedna z Luisiných kamarádek, pozvala na Slavistic party u nich na univerzitě. A tak že teda půjdeme. Vzala jsem si ty nové šaty, Ulla mi půjčila punčochy a Luisa boty a jely jsme. Jel taky Philipp-soused a kamarád, co mi opravil internet a tady doma u Seppových opravuje všecko. Cestou jsme nabrali Lauru a jeli na Bermuden dreieck. Taková Bochumská „Stodolní“.

Tam už na nás čekali Alex, dvě Charlotty a jejich partneři. Luisa s holkama chodila 13 let do školy! Dlouho jsme seděli a povídali si. Bylo to ještě lepší, než minule. Luisa má vážně milé kamarády. Pak jsme společně vyrazili na univerzitu. Byl tam šílený randál! Ruská hudba hrála na plné pecky a nikdo nikoho neslyšel. Musela jsem si dát do uší špunty (kapesník :D), jinak bych asi ohluchla. Většinu času jsme kvůli toho hluku stejně trávili venku a povídali si. Byl tam jeden kluk, který uměl německy, anglicky, španělsky, rusky a myslím, že ještě francouzsky. A všechny tyhle jazyky ovládal i v opilosti! Pozoruhodné…

Domů jsme se vrátily dost pozdě, což je vlastně důvod druhé části tohoto dne… Časově bych ji ohraničila pozdním příjezdem a probuzením v jednu hodinu odpoledne. Do školky jsem pochopitelně nešla. Byla jsem fakt děsně unavená.

Třetí část dne, tedy ta, kdy jsem byla vzhůru, vypadala asi takto: Válela jsem se v posteli a koukala na film s Marylin Monroe. Pak jsem si šla lehnout na zahradu a začala jsem číst Na větrné hůrce.

No a večer jsme šly do kina. Já, Ulla, Isabel a Amelie. Šly jsme pěšky. Mají tady takové malé jednosálové kino. Asi menší, než to vratimovské. Ale 100x hezčí! Černý koberec a opona, červená sedadla…Nachází se ve staré nádražní budově. Je tam i koncertní sál, kde byli zrovna nějací afričtí bubeníci. Ulla tam dříve pracovala. Říkala jsem si, že film bude největší zkouška mé němčiny. Ale byla to zkouška angličtiny. Šly jsme na Winter’s bone. Bylo to anglicky s německými titulky. Takže pro mě dva v jednom. Docela depresivní film. Jak asi všichni víte, jediné filmy, u kterých se nebojím, jsou trapné romantické komedie a pohádky. Takže tady jsem se trochu bála… Je to o americkém venkově, tvrdý život 17ti leté Ree, která se musí starat o dva mladší sourozence a nemocnou matku. Otec byl zavražděn, ale to Ree nevěděla. Jednoho dne jí přišli oznámit, že pokud se otec nedostaví k soudu, příjdou o dům. A tak jej Ree začala hledat. Nikdo ji nechtěl pomoct, dokonce ji i zmlátili. Nakonec ji s pytlem na hlavě, aby nevěděla, kam jedou, odvezli k jezeru. Tam přesedli na loďku a o pár metrů dále jí řekli, ať ponoří ruce, že tam je její otec. Aby mohla dokázat, že je mrtvý, uřezali mu ruce a ty pak Ree donesla na policii. Docela brutální.