Den první

Po dospání jet legu (haha) se probouzíme do chladného milánského únorového poledne. Snídáme střídmě - jednak pro to, že toho k snídani moc nemáme, a pak taky proto, že už je skoro čas oběda. A co by mohlo být lepším prvním italským jídlem, než čerstvé tagliatelle s červenou omáčkou s bazalkou a pravým parmigianem? Hned se tak hodí první dárek, malé struhadýlko. Nesmí chybět taky zelenina a víno.

Venku to není zrovna na procházky, ale stejně se vydáváme do nejbližšího okolí. Je tady nově vystavěná (ještě trochu nedostavěná) část města. Samé vysoké skleněné domy a mezi nimi náměstíčka, co se jmenují po různých architektech. Zatím vím jen o Plaza Lina Bo Bardi a Plaza Alvar Aalto (ten to, chudák, schytal). Nakonec se nám procházka protahuje až do historického centra města. Procházíme kolem slavné opery Teatro alla Scala, přes první pasáž Galerie Victor Emmanuel z roku 1865, na náměstí k dómu a pak dál ulicemi plnými obchodů s botami, kabelkami a oblečením.

Je zima a mrholí a tak po chvíli hledání nacházíme taky podnik, kde si můžeme místo módy pořídit sušenku a capuccino. No a protože už je venku kromě nepřívětivého počasí taky tma, vracíme se zpátky domů.