Den pátý

Hallo! Wie geht es dir? Mir geht es sehr gut!!! Ich habe mich verlieben nach Bochum!A jestli tam mám chyby, tak je mi to úplně jedno. Hrozně se mi tady líbí. Škoda, že jsem tu jen na tak krátkou dobuL

Z dnešního dne mám skvělý pocit. Připadá mi, že jsem byla ve školce konečně aspoň trochu nepostradatelná. Ze tří paní učitelek tam totiž byla jen jedna. Přišla sice ještě další, aby pomohla. Ale vážně jsem dneska pracovala! Po snídani jsme šli na procházku. Je strašně vtipné, jak si ty děti táhnou! To, co bych já ušla za 10, 15 minut, jsme šli asi tři čtvrtě hodiny. Ale bylo to krásné! Nejhezčí bylo, když jsme procházeli pod mostem, po kterém jezdí vlaky a všechny děti začaly houkat. No, nejen děti. Taky jsem se přidalaJ

Došli jsme do lesa, kde už děti nemusely jít po dvojičkách a mohly utíkat. Ale aby nám neutekly z dohledu, měla Beata zvonek, na který zazvonila pokaždé, když už byly děti moc daleko. Přes les jsme se dostali ke krásnému dětskému hřišti se spoustou prolézaček, houpaček, skluzavek… Já jsem s pár dětmi obsadila houpací síť. A když děti odešly, málem jsem usnula.

Po návratu do školky jsme dochystali oběd. Dneska to bylo poprvé, co jsem si nedala k jídlu vše. Špenát moc nemusím, takže jsem měla jen brambory a vaječnou omeletu nebo prostě něco z vajíček. A pak jsem zase uklízela. Dneska jsem ale jen nezametala, ale taky jsem musela uklidit celou kuchyni. Posklízet vše do myčky, utřít stoly, umýt to, co do myčky nevešlo… Když šly děti na zahradu, vyfotila jsem si, jak to ve školce vlastně vypadá. Ale nemůžu vám poslat žádnou fotku. Fotím jen na mobil a nemám tady čtečku…

Školku jsem si opravdu zamilovala. Nejen že se nesnažím odejít co nejdříve, ale zdržuji se tam, jak jen to jde. Ale přesto, že mám pracovat jen pondělí až pátek, jdu do školky i zítra. Nebudou tam jen děti a paní učitelky, ale také rodiče. Mají Samstag-Garten. Pracovní dopoledne. Vše začíná společnou snídaní v 9:30. A jelikož mi v té době nejede dobře autobus, udělám si ranní procházku. Teda, jak se znám, asi spíš ranní sprint :D

Ještě musím dodat něco o mé zlepšující se němčině. Opravdu každý den vnímám změnu. Jsem z toho nadšená! Dneska jsem celou cestu ze školky domů (asi půl hodiny) hledala ve slovníku nejrůznější slova, která jsem zaslechla a nevěděla, co znamenají, nebo prostě jen to, co mě právě napadlo. Dříve se mi němčina moc nelíbila. Ale teď? Když tomu začínám rozumět, připadá mi jako pěkný jazyk. Úplně mě to tady navnadilo, abych se naučila pořádně šprechtit!

Jo! A už vím, jak se jmenuje „Juri“. Zase jsem se sekla. Je to Jorin Jaden. To je jméno, co? A Jaden není příjmení! A další věc: už asi tři dny vám chci napsat zajímavý postřeh. Německo, nebo minimálně Bochum, miluje chřest. Jinak to není možné. Když jsem byla předevčírem v malém obchodě (asi jako Hruška), měli tam 4 druhy konzervovaného chřestu nebo chřestu ve skle. Konzervované kukuřice měli druhy pouze 3. Včera jsem byla v Realu,- (něco jako TESCO). Tam mají asi 7 druhů konzervovaného chřestu nebo chřestu ve skle, 4 druhy čerstvého chřestu přímo v obchodě a před obchodem je stánek, kde prodávají jen čerstvý chřest, asi 3 druhy. Zřejmě to tady umějí připravit… Tati, to by sis pochutnalJ

Je teprve odpoledne (15:27), takže do večera času dost… Jdu si lehnout na zahradu. Musím si to užít, taková pohodička doma zkrátka nehrozí! :D Jo a zjistila jsem, že mám asi die Pappelallergie. Kdo ví, co to je?