Den jedenáctý

Tak dnešek jsem si asi nejvíce užila s dětmi! Vážně jsme si za ty 2 týdny vytvořili pěkný vztah… A musím říct, že mi po nich asi bude smutno… Líbí se mi ve školce… Líbí se mi, že už jim opravdu dost rozumím a že taky umím odpovídat… Dneska jsem jim podruhé zpívala písničku. Zase toho čížečka. Líbí se to i paním učitelkám. A taky jsem to hrála na flétnu. Stejně jako další, jejich německé, písničky. Když Pia slyšela, jak hraju, řekla, že tam musím zůstat :D

Zprvu to vypadalo, že dneska bude zima. Ale vyklubal se z toho krásný den! Hned po snídani šly tedy děti ven a dali jsme jim tam taky stoleček, aby mohly kreslit. Já jsem 3x (pro tři učitelky) napsala text a noty „Čížečka“ a pak jsem šla za dětmi ven. Naučila jsem je skládat takové ty kapsičky z papíru… Určitě víte, co myslím. Tuaně to šlo výborně! A Phillippovi taky. Ostatní s tím ale měli docela problém… A tehdy jsem s dětmi opravdu německy komunikovala! Dneska vidím vážně pokrok!

A pak, po práci, jsme jely zase nakupovat! Tentokrát jsme ale dojely na nádraží a pak pokračovaly vlakem, do nějakého města, co nevím, jak se jmenuje… Neměly jsme na nakupování moc času. Šly jsme cíleně do jednoho obchodu „Primark“. Ten byl ale velký jako asi 10 normálních! Bylo to vážně obrovské! Tři patra a každé snad o rozloze našeho bytu. A všude oblečení, sluneční brýle, boty a bižuterie. Jeden by řekl RÁJ, ale já bych to spíš nazvala peklem. Ale bylo to vážně úžasné! Dokoupila jsem dárky, pro koho jsem ještě neměla a sobě jsem taky něco koupila… Ale nechala jsem tam jedny úžasné boty! Hrozně mě to mrzí.L Fakt. Takové krásné, hnědé, koženkové, s bílou podrážkou a bílými tkaničkami…AAA!L Ale jinak jsem nad míru spokojená! Akorát nevím, jak se mi to vše vejde do toho kufru a jak to dotáhnu domů…

Když jsme se vrátily domů, daly jsme si s Luisou asi hodinovou pauzu a pak jsme se vrhly na psaní mého portfolia… Abyste si procvičili němčinu, tady vám ho posílám :)

PORTFOLIO

Ich habe mein Sozialpraktikum vom 16. Mai bis zum 27. Mai im Kindergarten der Rudolf Steiner Schule Bochum gemacht. Der Kindergarten hat mich gut aufgenommen und mit den Kindern habe ich mich entweder sofort gut verstanden oder in den zwei Wochen eine Freundschaft aufgebaut. Am Anfang konnten wir, die Kinder und ich, um nicht richtig verständigen aber im Laufe den zwei Wochen, haben wir kleine Fortschritte gemacht.

Am meisten Spab hat er mir gemacht mit den Kindern zu singen und ihnen ein paar Lieder aus Tschechien zu zeigen. Am Nützlichsten habe ich mich gefühlt, beim Putzen der Aufenthaltsraumen nach dem Mittagessen zu helfen. Während der Putzen habe ich mich viel und gut mit den Erzieherinnen auf Deutsch und Englisch enterhalten. Am meisten hat er mir gebracht, mit den Kindern zureden und sie zu verstehen so z. B. beim Mittagessen oder beim Spielen im Garten. Ich habe mit den Kindern auch gebastelt und ihnen eine Dekoration für ihr Sommerfest gemacht.

Rückblickend kann ich sagen, dann mir die Arbeit mit Kindern Spab macht und das einzige Problem die Sprache war. Die Erzieherinnen freuten sich über meiner Arbeit sehr zufrieden. Ich danke allen, die er möglich gemacht haben, dass ich dieses Praktikum hier machen konnte.