Ciao Milan!
Publikováno 25.02.2016 v 15:06 v kategorii Erasmus Milan 2016, přečteno: 243x
Tak to vypadá, že zase nastal čas něco napsat. 24. 2. 2016, na dědovy narozeniny (všechno nejlepší!), jsem odletěla do Milána. Na 5 měsíců na Erasmus. Jela jsem jen tak nalehko - s aktovkou na zádech. Jakto? Kufr mi totiž vezl můj gentleman. Mám totiž to štěstí, že je tady na pár dní se mnou.Na první dojem Miláno asi moc nedá. Sotva člověk vystrčí hlavu z letadla, praští ho do nosu ne příliš příjemná vůně. V centru města už to, naštěstí, jako kravinec nevoní. Autobusem 60 minut a už jsme v čentru. A pak jen asi čtvrt hodinky a zvoníme na dveře mého přechodného domova. Po schodech nahoru a přes pavlač do mrňavého bytu, kde se mnou bydlí mrňavá Peršanka Gala. Do bytečku se vstupuje kuchyní, kde má taky Gala svou postel a stůl. Dále je tady malá koupelna a pak můj pokojíček. Asi 12 m2, postel pro jednoho (s matracemi jako pro princeznu na hrášku), rozkládací postel pro návštěvy (přijeďte!), moje 2 malé skříně (aspoň si toho moc nekoupím), Galy skříň (asi aby dosáhla na horní poličky, mám v pokoji taky schůdky), dva malé stolečky (jeden velký by byl sice lepší, ale třeba to nějak vyřeším), okno do ulice (se závěsy). Myslím, že mi tu bude dobře.
Místo je to dobré. Čtvrť se jmenuje Centrale. Do školy podle googlu přesně 3 km. Možná si pořídím i to kolo, když je to tady takové placaté. Večer se jdeme s Honzou projít. Asi 5 minut daleko je Carefour 24/7. A v něm spoustu barevných potravin. Čerstvé těstoviny, obří papriky, bio banány, víno za dvě-a-půl-eura, čerstvé sushi (vyrábějí přímo na místě), čerstvé ryby, sýry... Kupujeme si focacciu s olivami a pak něco k obědu a víno a kapesníky, protože jsme nějaká nakřáplá.Ještě nějakou dobu chodíme po okolí a pak zapadneme do sympatické pizzerie. Kdybych věděla, že mě zve Honza na večeři, oblíkla bych se nějak příhodněji. Jeho svetr mám prý nosit radši doma no...A pak už domů a spát až do pozdního dopoledne!
Komentáře
Celkem 0 komentářů