Blue Lake

Ve snaze stát se pravou Američankou přenastavila jsem si čas na svém telefonu na 12ti hodinový místo 24 hodinového. Jediné, čeho jsem tím ale docílila, bylo, že můj budík v 7 ráno prostě nezvonil a čekal až do večera a já vyspávala až do půl deváté. Ne že by to nakonec až tak vadilo. Stejně nebyl nikdo na dosah a tak jsem jen chvíli volala s mamkou a bráchou, což nebylo díky špatnému signálu téměř nic než nervy.

Po půl desáté jsme s holkama vyrazily k Brigitte, se kterou jsme na dnešek plánovaly nějaký ten hiking. Bohužel se necítila dobře a tak nám jen dala připravený oběd (Bohu dík za něj!) a my vyjely na výlet bez ní. Směr stejný jako na kempování. A tak jsme se stavily i na tom krásném overlooku a celé to ta pěkně prošly a pokochaly se krajinou v záři osvěžujícího slunce (nová hláška :D). Opravdu krása!

Asfaltový chodníček v přírodě...

Pak jsme pokračovaly ještě kousek na parkoviště k začátku trasy k Blue lake http://www.youtube.com/watch?v=0AgAz0WKZE8 Stejně jako v kempu u Diablo lake i tady se platil poplatek za parkování vhozením malé obálky do kasičky. Jakožto zkušená cestovatelka po Americe jsem se ujala tohoto zodpovědného úkolu. Při vhazování $5 do kasičky jsme si povšimly jedné obálky položené nahoře v krabičce mezi prázdnými. Tato se však dmula, jak byla nacpaná čtvrt dolarovými mincemi. Ještě jsem se o tom asi nezmiňovala, ale některé čtvrťáky mají zezadu místo orlice nebo čeho nějaký znak a název jednoho ze států USA. Janča se rozhodla nasbírat si celou sadu všech států. A už jí moc nechybí. Já jsem si řekla, že by se to pěkně hodilo k mé sbírce turistických známek a tak jsem se do toho pustila taky. Mám jich 6 :D Nicméně… Vysypaly jsme si tyto mince do kapsy a nahradily je pětidolarovkou. A vyrazily na 2,2 mílí dlouhou túru.

V cíli, u nádherného modrého ledovcového jezera jsme potkaly skupinu lidí ze Seattlu, se kterými jsme se dali do řeči a navzájem se vyfotili. No a mně byl složen krásný kompliment. Má English je prý fabulous! Tak vidíte, k něčemu je přece jen práce bez české dvojičky, den v prádelně a nebo sympatický Američan, dobrý ;)

Closed for restoration!

Usadily jsme se na kameny a vybalily Brigittin oběd. Přinesly jsme si s sebou bramborový salát, tortilly s masem a na ně dvě omáčky. Po tomto výborném jídle jsme si ještě osladily život melounem. Na chvíli jsme se jen tak vyplácly na skále a žasly nad okolní přírodou.

Po krátkém odpočinku jsme se pak vydaly směrem ke sněhu, ale holky odradily kozy chodící nedaleko od nás. Ze strachu před strašnou smrtí sežráním kozou se rozhodly vrátit se zpět, zatímco já s Denčou jsme nebojácně pokračovaly dál. Až tam, kde jsme si myslely, že je štěrk a sníh. No štěrk byl trochu větší a sníh trochu studenější než jsme čekaly! 

Postavily jsem ale krásného sněhuláka a pak se vrátily k místu, kde jsme se naposledy viděly s ostatními. A holky nikde. Naskytly se tedy dvě možnosti. Buď je opravdu pozřely kozy a nebo, což je pravděpodobnější, se jim nechtělo čekat a vyrazily už k autu. A tak jsme putovaly za nimi. U auta došlo ke šťastnému shledání celé skupiny. V kompletní sestavě jsme tedy nastoupily a vyjely domů.

Cestou přes Winthrop jsem zastavila, abych se zeptala v knihkupectví, jestli už mi náááhodou nedorazila více než před měsícem objednaná kniha, o které mi měli poslat email. A ano, ona dorazila. Zavezla jsem teda holky domů, vzala si peníze a jela pro Jacka Kerouaca - On the Road. Teď už jen najít tu sílu začít opravdu číst. Snad ve mně někde dřímá. Jakou sílu ale nemám, to je odolání skvělé winthropské zmrzlině. Když jsem kolem sebe viděla tolik lidí s kornouty s těmi nejúžasnějšími druhy zmrzliny (no dobře, Stráž pod Ralskem by to samozřejmě se svou svíčkovou, čabajkou a nebo uzeným překonala), prostě jsem to nevydržela a taky si stoupla do fronty. A mám nový oblíbený druh! Cookie je pořád skvělá, ale Rocky Road je snad ještě lepší! Je to čokoládová (mňam) zmrzlina s malými marshmallowny (mňam) a mandlemi (mňam)! Samozřejmě jsem se celá ubabrala, ale mají tady naštěstí veřejný kohoutek ;)

Doma se tedy pouštím do dopsání toho, o čem jsem vás ještě neinformovala, umývám nádobí, protože na mě zase přišla řada, a pak už jdu spát. Tohle volno nějak rychle uteklo. A konečně jsem dělala něco jiného než se jen válela s notebookem online na skypu :)