Články za rok 2013

Tak ráno nám to hezky začíná! Zvoní mi budík, dost brzy na to, abych stihla uklidit kuchyň (včera se mi do toho nechtělo). Venku je hnusně. Fakt hnusně. Zataženo, prší, šedo… Lehám si ještě na chvíli. A najednou slyším pod postelí cupitání drobných myších nožiček. Moc příjemné to teda není. Ale aspoň mě to vyžene z postele. Umývám kupu nádobí a přemýšlím, na co všechno se musím zeptat autopůjčovny, kam budu za chvíli volat. Vzhůru už je taky… Celý článek ›

Ráda bych ještě vyspávala, ale máme na dnešek naplánovaný vejlet na Kozí vrch! Venku už hezky svítí sluníčko a snad bude i teplo. Pěkně se sobě navzájem v kuchyni motáme pod nohy. Sedm lidí už jde poznat! Ještě po ránu stíhám chvíli mluvit s taťkou (prý jestli jsem zmokla, že mám zrezlé vlasy…). Je osm nula nula a Simča hlásí, že mám prý nasedat do auta. Holky jsou nějak na čas, na to nejsem zvyklá :D Vyjíždíme na Goat Peak. A mnohokrát si… Celý článek ›

Ačkoliv mám den volna, mám v plánu vstávat brzy, abych mohla skypovat s Míšou. A anžto jsem šla spát asi nejdřív za posledních 17 let, probouzím se sama za dvě minuty sedm - tedy dvě minuty před budíkem. Dám si sprchu, udělám kafe a kaši a připravuji se na aktivní cvičení břišních svalů. Tomu se totiž člověk u rozhovoru s Míšou nevyhne :D Pak nám to ale nějak vypadává… A spojuji se s Verunkou! Po dlouhatánské době! S první snídám, s druhou se… Celý článek ›

Člověk by si řekl, že když jeden odjede za velkou louži, bude spojení s domovinou trochu složitější. Ale zatím se mi daří skoro každý den mluvit s rodinou. Dnes ráno tedy volám mamce a kde ji nezastihnu! No stojí na žebříku a obírá broskve! To abych pořádně zažila české vratimovské léto se vším všudy. No a už se domů těším na kompot! Prohodila jsem si s Denčou volno (potřebuje dělat nějakou práci na počítači), takže jsem dnes ve dvojici s Jančou… Celý článek ›

Pondělí. Já už si víc nepamatuju… To je tak, když to psaní odkládám. No, vlastně si vybavuju takovou zvláštnost z práce… Máme na papíře úplně všechny pokoje z druhého patra. Někdy nám to trvá celý den a tak tak to stíháme do čtvrté odpoledne. Ale dneska, já nevím, jakým zázrakem, ale prostě v poledne už doplňuju vozík! Všechno jsme stihly tak rychle, že už máme prostě před obědem všechno hotovo… Odpoledne teda trávím v laundry a taky chvíli u… Celý článek ›

Probouzím se do nedělního rána a do práce jedeme znovu s očekáváním nabitého pracovního dne. Je toho trochu víc, než včera, ale i tak je to jedna z nejklidnějších nedělí. Bereme si s sebou foťák, abychom si hezky zdokumentovaly, jak to u nás v práci vypadá. A taky abychom se vyfotily se svými co-workers. Třeba s těmi z laundry! A nebo ve velké sušičce :D Ráno i odpoledne jsme taky v prádelně… Fakt je toho nějak málo. A to měla prý být v srpnu… Celý článek ›

Člověk (nebo aspoň já) by ani nevěřil, o kolik se zkvalitní spánek jen tím, když použijete peřinu! Je to vážně vynález, taková věc. Dokonce mě probouzí opravdu až budík a ne zima několikrát v noci! Kdo jste na to ještě nepřišli, tak vřele (což se dá dnes po mnoha teplotně zcela opačných nocích použít) doporučuji! Bruno mi dnes vypráví, jak byl s babičkou a dědou Heinichovými v Rožnově. Přivezl si odtamtud krásné Ferrari na dálkové ovládání :)… Celý článek ›

Kosááá! Musím si už konečně někdy vzpomenout, že každou noc mrznu a potřebuju si z prádelny přinést peřinu. Dneska to je fakt síla. Taková, že přes sebe nad ránem přehazuju ještě jedno tenké prostěradlo :D Aspoň mě zima rychle vyžene z postele pro teplé kafe a kaši s nektarinkou. A taky k facetimování s Brunem! Vrátil se zrovna z hudebního soustředění. Hraje na lesní roh, kdyby někdo nevěděl. A bude hrát v orchestru! Jsem na něj hrdá. Je asi fakt… Celý článek ›

Po včerejším nočním nakupování a vybalování se vůbec necítím odpočatě. Ale vstávat se musí! I když přiznávám teda, že jsem si hrála s myšlenkou jít až na devátou… Honem posnídat a jedem. Po dlouhé době době nestíhám ani mluvit s rodiči (jeden den to snad přežijem :P). Skoro se ani nestíhám oblíknout :D Naskakuju do auta s polorozepnutou uniformou, nezavázanýma (novýma a blbýma) botama a jen jedním ramínkem u podprsenky... Jeana má zase volno a tak… Celý článek ›

Nejradši bych se ještě válela v posteli, ale překonávám se a vstávám, abych jela se Simčou a Majdou do kostela. Do katolického! Těším se, vážně moc. Kostel je ve Twispu. Je maličký a lidí tam taky není moc, tak do dvaceti. Kněz je mladý. A mluví rychle. Ale přesto mu rozumím a pochopím téměř vše, o čem mluví. Je to zvláštní, ale vždy, když jdu do kostela po nějaké delší době, dotkne se mě to silněji než obvykle. A taky se většinou stane, že to, o… Celý článek ›